Strašlivé postupy, kterými Google ničí vaše soukromí
Scott McNealy, bývalý šéf Sun MicroSystems, v roce 1999 údajně prohlásil: „Nemáte vůbec žádné soukromí... Vyrovnejte se s tím.“ Neúmyslně tak vytáhl příslovečnou kočku z pytle digitálního věku.
V roce 2009 bylo McNealovo prohlášení potvrzeno výkonným ředitelem společnosti Google Ericem Schmidtem. V interview pro Maria Bartiroma (NBC) řekl: „Pokud máte něco, o čem nechcete, aby to kdokoli věděl, možná byste to v první řadě neměli dělat.“ Schmidtova slova se stala novou mantrou Google. Vítejte do korporátní morálky 21. století.
Nyní, o desetiletí později, nabývají McNealyho prorocká slova daleko zlověstnějšího významu než jak byla původně míněna. Nyní se čím dál více stávají operačním předpokladem fungování digitálních korporací. Ať už jste připojeni pomocí PC, smartphonu, tabletu nebo digitální televize, můžete si jako uživatelé být jisti, že nemáte absolutně žádné soukromí.
McNealyho a Schmidtova slova hovoří o zásadní změně definice soukromí. Bylo-nebylo, a není to tak dávno, býval zapečetěný dopis nebo telefonická konverzace soukromou a chráněnou záležitostí. Tyto dny jsou už dávno pryč.
Pokud nemáte dostatek času nebo technické znalosti k zašifrování vaší digitální komunikace, nic z toho, co přenášite (jakkoli je to osobní) pomocí digitální drátové nebo bezdrátové sítě, není „soukromé“. Spíše je to v důsledku postmodernímu kapitalizmu tak, že soukromé se stává veřejným - vlastnictvím korporací, které si přisvojí vaše stisky kláves. Digitální revoluce změnila soukromí na elektronickou komoditu, která je směnným platidlem tohoto novodobého feudalizmu 21. století.
Tuto změnu ženou vpřed dvě navzájem se doplňující síly - krátkodobé sobecké zájmy korporací a sebestředný profízlovaný stát. Tradiční americké právo na soukromí ustupuje požadavkům militarizovaného korporátního státu. Takto je definována americká ekonomika digitálního věku a budoucnost.
***
1. března Google zavedl nový program, který sbírá uživatelská data z jeho šedesáti služeb. Google ukládá "cookies" (soubory, které obsahují záznam historie procházení stránek Internetu) ze stále většího počtu komunikačních zařízení jako jsou osobní počítače, tablety, smartphony a neustále rostoucího počtu televizorů se síťovými službami. Tyto cookies zaznamenávají každou stránku, kterou uživatel navštíví a každou službu, kterou použije.
Pokaždé, když zadáte nějaké slovo do vyhledávače Google, prohlížíte si video na YouTube, posíláte nebo přijímáte e-mail pomocí Gmailu (včetně klíčových slov ve zprávě) nebo třeba jen voláte či stahujete informaci pomocí vašeho telefonu s Androidem, dokonce i když používáte telefon jiného poskytovatele, například AT&T nebo Verizonu, vše je zachyceno, ukládáno a zpracováváno Googlem. Uživatel služeb Google se těmto praktikám sběru informací nemůže vyhnout, i když společnost uvádí, že tyto postupy se nevztahují na Google Wallet, prohlížeč Chrome a Google Books.
Google byl obviněn z pokusů hacknout operační systémy Microsoftu i Apple, aby prohloubil své praktiky sběru dat. Jonathan Mayer, výzkumník ze Stanfordu, zjistil, že Google může sledovat používání prohlížeče Safari (Apple) na iPhonu nebo iPadu a obejít nastavení soukromí. Kromě toho inženýři Microsoftu zveřejnili své poznatky, že Google dokáže obejít nastavení soukromí také v jejich Internet Exploreru. Google obě obvinění odmítá.
Google trvá na tom, že jeho postupy sběru dat mají údajně jediný účel – zlepšení služeb uživatelům. Tvrdí, že přesnější sledování uživatelských aktivit může pomoci zacílit reklamní nabídky. Sofistikovaná umělá inteligence jeho softwaru umožňuje předvídat vzory chování a přístupů jednotlivých uživatelů. To je s největší pravděpodobností alespoň zčásti pravda, protože Google nejspíše ovládá více než polovinu celosvětové reklamy na webu.
Dlouhodobé záměry Google se však zdají být ještě zlověstnější. V roce 2010 bylo zjištěno, že Google je partnerem CIA v aktivitě nazvané "Zaznamenaná budoucnost" (Recorded Future). Obrovské archivy Google mohou být využity k zajištění "bezpečnostních" potřeb. To je obzvláště znepokojivé v souvislosti s kontroverzním návrhem zákona, který byl prosazen v Kongresu - Dohoda o kybernetické inteligenci a sdílení (CISPA). Dohoda by umožnila sdílení dat mezi společnostmi jako je Google a Národní bezpečnostní agenturou (NSA) v rámci boje proti údajným ohrožením kybernetické bezpečnosti.
Toto všechno vypadá daleko hrozivěji ve světle rozhodnutí washingtonského odvolacího soudu, který potvrdil rozhodnutí soudu nižší instance, jež blokuje požadavek na svobodu informací Informačního centra elektronického soukromí (EPIC). EPIC se snaží určit povahu spolupráce mezi NSA a Google v případu čínského hacknutí stránky společnosti. Starost o národní bezpečnost stále více převyšuje občanská práva na informace a soukromí.
Google ale není jedinou společností, která shromažďuje osobní, či spíše soukromé informace. I další high-tech společnosti, zvláště sociální sítě jako je Facebook (s vyhledávacím nástrojem Bing) nebo Twitter, mění a zužují tradiční pojetí pojmu soukromé komunikace. Není to tak dlouho, co dopisy a telefonní hovory byly soukromé. Dnes, jakmile uživatel udeří do klávesnice svého zažízení, jež je připojeno na internet, ať už je to PC, chytrý telefon, tablet nebo televizní příjmač zapojený do sítě, stávají se tyto údaje „veřejným“ statkem, vlastněným soukromou společností – provozovatelem.
V Evropě je záležitost sběru osobních informací umocněna rostoucím počtem případů týkajících se praktik odporujících volnému trhu. V roce 2012 bylo už nejméně ve 12 zemích proti Google zahájeno vyšetřování a nejméně v devíti zemích už byl odsouzen za porušování antimonopolních zákonů či zákonů na ochranu soukromí.
A user surrenders her/his personal or private information when s/he uses a Google-enabled or other communications device. To use these services, people are required to surrender their privacy rights to the new corporate lords of the information economy. In this process, they – we! – are becoming digital serfs.
Uživatel se vzdává svých osobních nebo soukromých dat, pokud používá služby Google nebo jiné komunikační zařízení. Lidé jsou nuceni vzdát se svých práv na soukromí, aby mohli tyto služby používat a podstupují své soukromí novým mocipánům informační ekonomiky. Tímto způsobem se oni stávají (vlastně my stáváme!) novodobými digitálními nevolníky.
Redakčně kráceno
Překlad: Greywolf
Převzato z Alter Net
http://www.outsidermedia.cz
čtěte také:
Google dokáže šmírovat všechny lidi na planetě
Google dostal zelenou k 3D mapování ulic v ČR
Facebook, Google a spol.: Trnitá cesta ke světové nadvládě