Ne změnu systému. Ale jeho očistu!
Také jste si všimli, jak se v posledních měsících vyrojilo, jak hub po dešti, volání všech těch revolucionářských skupin po pádu současného systému? Ať už od tzv. „občanských“ iniciativ, lidí tzv. „zdola“, Holešovské výzvy, přes různé ty para-nadace sebezvolivších se „elit“, přes různé ty pochybné profesůrky, po ještě pochybnější revolucionářské buřiče i politiky, o kterých nikdy není jasné, komu vlastně slouží? Je to náhoda? Nebo je snad náhoda, že sice vyzývají všichni tito, jak jedním hlasem (někteří z nich i trochu skrytěji), ke všeobecné občanské revoltě, pádu nynějšího systému a dokonce i Ústavy (!) – neříkají nám už ale, co by mělo přijít poté. Také náhoda?
Nebo lze snad za náhodu považovat, že ani dále nerozebírají, co mají vlastně na mysli! Co myslí tím „systémem“ a jeho změnou? Snad současné státní uspořádání, kterým je demokracie – ač ve značně pokřiveném tvaru dneška. Chtějme na nich tu odpověď!
Pak jsou mezi nimi tací, kteří nám trochu více poodhalují roušku. A sice, z náměstí a ulic na nás křičí: Přímá demokracie! Jsou snad hloupí – nebo se jen tak tváří? Konec zastupitelské demokracie a nastolení totální její podoby přímé, jakou tito požadují, ač v nejrůzněji zaobalené její podobě, ve svém výsledku značí tu totiž jediné: TOTÁLNÍ MEDIOKRACII! (Jako by snad té už tady bylo málo). Tedy vládu médií, jejich zahraničních vlastníků a jejich bohatých inzerentů a šedého pozadí. Stačí totiž pak jen prstem ukázat na jim znelíbivšího se politika: Ty musíš z kola ven! Nehájíš naše korporátní zájmy! A šup – najednou jsou takového zastupitele plná média: jaký že on je špatný, jaký je to korupčník, zloduch a neznaboh. A následuje referendum za jeho odvolání. (po kterém také tito jedním dechem volají.) A než se takový stačí probrat ze špatného snu – už je z kola ven, třeba z parlamentu, než bys řekl švec. A ještě s pořádnou ostudou navrch. Myslíte, že mluvím z divoké fantazie? Ba ne. Domýšlím jen, co taková tzv. přímá demokracie, kterou tu tyto kruhy tlačí, v našich českých podmínkách de facto znamená.
Potřebujeme tak ještě vědět, co dotyční tou „změnou systému“ vlastně myslí? Vždyť už víme. Tohle je už totalita. A jestli ještě k tomu dosadí (nebo - s menší pravděpodobností – nedosadí) i nějakého toho diktátora navrch, o kterém sice média budou psát v superlativech, protože hájí zájmy jejich chlebodárců, je vlastně už ve výsledku skoro jedno. Totalita, diktatura, je to i tak.
Takže polopaticky. Co tito řvouni vlastně chtějí: Dost bylo demokracie, vážení. Stahuje se opona. Příjde nás to na moc draze. Pořád si vás kupovat. Sečteno a podtrženo, tenhle nový způsob, jak vás ovládat, je pro nás mnohem levnější. Adieu, svobodo. Adieu, svobodný názore.
A dovětek, jak tedy ano, když ne změnu systému. (Těžko se někomu z nás snad líbí, v čem v dnešním státě tady žije.) Systém, tedy demokracie, ani její zastupitelská forma, ale nezklamaly. (Jak se nám snaží tito vehementně vnutit.) To člověk - a jeho nedokonalosti. Zrušíme snad rodinu, když dnes ve většině už nefunguje? Řekneme snad, že ta forma je špatná, protože ty výsledky se nám nelíbí? Asi sotva. To přece víme, že neselhala forma, rodina, ale člověk. Táta, máma, zcela konkrétní lidé, kteří tu rodinu staví.
A stejně je to s demokracií. Její očista je nutná. (Jako i očista takové nefunkční rodiny.) Ne její stažení. Očista jejich institucí, i se zrušením některých nadbytečných. Očištění zákonů, očištění právního řádu státu. A všeho toho, co nám selský rozum říká, že tohle je špatně. A právě chvála demokracie. Společným úsilím, s nefalšovanou dobrou vůlí, s požehnáním shůry, se to nemůže než nepodařit.
Přejme si, aby takový čas už přišel. A něco pro to udělejme. (Ale křičení na náměstí to není. Natož potom revoluce. Ta už vůbec ne.)
čtěte také:
Ne! Holešovské výzvě alias "Národní radě" (a přidruženým skupinám)
Zednáři burcují: Lidi, do ulic! Už opět
Kampaň: Bostlová sbírá podpisy pro Jakla. Kdo se přidá?